Místo konání

Klášter Teplá

1. Klášter premonstrátů v Teplé

Klášter premonstrátů v Teplé (okres Cheb, Karlovarský kraj) poblíž Mariánských Lázní, místo slovanského založení s více než 800letou historií, místo odedávna spojené s venkovem, věděním, vzděláváním, šířením pokroku a významnými osobnostmi. Místo, kde i v moderní době platí starodávné motto sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu: „Ad omne bonum opus parati“ (Připraveni ke každému dobrému dílu).

2. Historie

Klášter Teplá vznikl na konci 11. století (v roce 1193) asi dva kilometry jihovýchodně od bývalého slovanského hradiště. Zakladatelem kláštera je český šlechtic Hroznata, syn Sezimy z Krašova, číšníka české královny Judity. Hroznata klášter založil na svém tepelském panství za papežské zproštění slibu své účasti na třetí křížové výpravě do Svaté země. Do kláštera Hroznata povolal z Prahy řád premonstrátských řeholních kanovníků (premonstrátů) a později se sám stal premonstrátským řeholníkem a vykonával i funkci probošta (správce). V roce 1897 byl Hroznata prohlášen za blahoslaveného, v roce 1997 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován patronem nově vzniklé Plzeňské diecéze a od roku 2004 probíhá proces jeho prohlášení za svatého.

Od svého založení působil tepelský klášter jako jádro osídlení oblasti, podporoval další kolonizaci území. Klášter se velmi brzy stal místem, odkud se šířily myšlenky vědění, vzdělávání a křesťanské víry a významným regionálním hospodářským a společenským pohraničním centrem u významné zemské stezky z Čech na (tehdy samostatné) Chebsko a do Bavorska. Zejména v 15. století rozšiřoval klášter své aktivity v krajině – zakládal rybníky a mlýny, podporoval těžbu nerostných surovin a rozvíjel své poddanské vesnice a městečka; od roku 1550 provozoval školu.

Ve své historii byl klášter mnohokrát vydrancován vojsky či poddanými, zasažen epidemiemi moru (např. v roce 1549 vymřel celý konvent s výjimkou dvou členů) a zničujícími požáry (v roce 1611 potřetí do základů vyhořel). Dnešní podoba kláštera je z let 1690–1724 a je dílem českého barokního stavitele a architekta Kryštofa Dientzenhofera.

V 19. století se klášter, zejména díky opatovi Karlovi Reitenbergerovi, rozhodl založit Mariánské Lázně. Systematický rozvoj lázeňského města pokračoval, a to i přesto, že tyto aktivity citelně zatěžovaly klášterní hospodářství.

V první polovině 20. století vedení kláštera zastávalo proněmecké postoje, mělo negativní vztah k prvorepublikovému politickému zřízení a podporovalo odtržení „německého“ pohraničí. To sice na začátku 2. světové války napomohlo k zachování existence kláštera (bylo totiž uvažováno s jeho zrušením), ale nezabránilo, aby nebyl v roce 1942 majetek kláštera nacisty zabaven. Klášter se pak ocitl pod dohledem gestapa a v jeho prostorách byla zřízena porodnice pro německé svobodné matky a ubytovna příslušnic říšské pracovní služby, v závěru války zde byl umístěn vojenský lazaret.

Důsledky příklonu kláštera k německému vlivu se projevily po skončení války – s výjimkou dvou kněží českého původu byli ostatní řeholníci internováni a později odsunuti do Německa. Přesto se podařilo klášter zachovat a počet jeho členů začal v prvních poválečných letech opět narůstat. Po nástupu komunistů k moci tepelský klášter sdílel stejný osud jako většina českých klášterů – řeholní majetek byl znárodněn a zabaven, mnozí řeholníci byli internováni či vězněni a areál v letech 1950–1978 sloužil pro potřeby Československé lidové armády. Během vojenského využívání kláštera došlo k jeho velké devastaci; přestože areál následně převzal do péče Státní památkový ústav, z důvodu nedostatku financí pustnutí neobývaných budov nadále pokračovalo.

Po roce 1989 byl areál kláštera restituován (v současné době je ve vlastnictví Kanonie premonstrátů Teplá), byl v něm obnoven duchovní život a současně byla zahájena postupná oprava částí kláštera.

Jako příklady realizovaných projektů lze uvést např. přestavbu bývalých hospodářských budov na hotel (v letech 1990–2008), revitalizaci objektu Gloriet se zřízením vzdělávací expozice, prostoru a zázemí pro konání  kulturních a společenských akcí (1996–2001), rekonstrukci bývalé klášterní lékárny (2001–2002). Zásadní význam mělo vybudování infrastruktury (1990–2004), v rámci něhož byly zajištěny zdroje pitné vody (studny, vrty, vybudování úpravny vody, areálový rozvod pitné vody), vyřešeno odkanalizování (areálové rozvody kanalizace, vybudování čistírny odpadních vod), zásobování elektřinou a zemním plynem (trafostanice, areálové rozvody, plynové kotelny). Rovněž proběhlo odstranění starých ekologických zátěží, vyčištění štolového systému, opravy komunikací, odbahnění parkového rybníka, úprava veřejných prostranství a parku.

V dubnu roku 2008 byl tepelský klášter prohlášen za národní kulturní památku, což jistě napomohlo získání dotace 425 mil. Kč z Integrovaného operačního programu na komplexní projekt s názvem Vzorová obnova Národní kulturní památky Klášter premonstrátů Teplá (realizace 2009–2015). Součástí projektu byly např. rekonstrukce jižního průčelí, chodeb konventu a suterénu konventu, stavební úpravy letního refektáře, Modrého sálu, opatského bytu nebo dvora konventu.

V rámci projektu bylo vytvořeno rozsáhlé a plně vybavené zázemí pro pořádání konferencí i pro využití volného času místních i přespolních obyvatel:

V prostorách jižního křídla kláštera působí kulturně-vzdělávací centrum Hroznatova akademie, jehož cílem je prezentovat veřejnosti místo a jeho historii a nabídnout zajímavé volnočasové aktivity.

3. Důvody výběru místa konání konference

Organizátoři „Konference Venkov 2019“ vybrali místo konání tak, aby s ním témata konference měla souvislost.

• Téma „voda-sucho“ je, mimo jeho globální důležitost, významné i regionálně a místně, protože území je významné z hlediska vodních zdrojů a přírodních léčivých zdrojů a jejich ochrany (na organizaci konference se bude podílet MAS Kraj živých vod, která se problematice dlouhodobě věnuje).
• Vzhledem k lokalizaci území v pohraničí zde s mezinárodní spoluprací mají místní subjekty velké zkušenosti a uskutečnila se zde řada mezinárodních projektů.
• Odlehlost území, dopravní obslužnost, lokální přírodní a sociální podmínky jsou důležitými faktory pro diskusi o sociálním zemědělství a jeho fungování v našich podmínkách.
• Téma „CLLD/Leader zpět ke kořenům“ bylo zvoleno pro svou důležitost v rámci regionálního rozvoje a podpory venkova – a je symbolické, že se po letech „vrací“ právě do tepelského kláštera, místa spjatého s historií iniciativy LEADER a místních akčních skupin v České republice. (V epelském klášteře se v letech 2005 a 2006 uskutečnily dva „nulté“ ročníky Konference Venkov a v roce 2005 zde proběhlo první „síťování“ tehdy fungujících místních akčních skupin, které vyvrcholilo formálním založením Národní sítě místních akčních skupin České republiky).

4. Dopravní dostupnost

Autem – dojezdové vzdálenosti

GPS: 49.9663508 N, 12.8782511 E

Vlakem

• Železniční stanice Teplá (trať Mariánské Lázně – Bečov – Karlovy Vary)
• Železniční stanice Mariánské Lázně (trať Praha – Plzeň – Cheb)

K vybraným spojům bude organizována kyvadlová doprava.

5. Ubytovací kapacity

Doplňkově bude organizována kyvadlová doprava.

6. Gastronomie

Přímo v Klášteře Teplá je možné využít renovovanou kuchyni. Zásadní kapacita je pak v restauračním zařízení Klášterního hotelu. Při realizaci gastronomických akcí je pak předběžně domluvena spolupráce s Hotelovou školou Mariánské Lázně.

7. Místa v okolí, která stojí za návštěvu

Město Mariánské Lázně

Mariánské Lázně (lázeňské místo od roku 1818) jsou nejmladší z proslulého trojúhelníku západočeských lázeňských měst. Dominantou Mariánských Lázní jsou především lázeňské parky, díky kterým město patří mezi nejkrásnější zahradní města v Evropě. O tyto přírodní skvosty se postaral Václav Skalník, který zde byl zaměstnán tepelským klášterem jako zahradní architekt.

Mariánské Lázně se pyšní celou řadou významným osobností, které zde pobývaly, zmiňme aspoň ty nejznámější: básník Johann Wolfgang Goethe, rakousko-uherský císař František Josef I., britský král Eduard VII., první československý prezident T. G. Masaryk, hudební skladatelé Fryderyk Chopin, Richard Wagner a Antonín Dvořák, spisovatelé Jan Neruda a Franz Kafka, operní pěvkyně Ema Destinnová.

V centru lázeňské části stojí za návštěvu litinová lázeňská kolonáda z let 1888–1889 se Zpívající fontánou, která v lázeňské sezóně v každou lichou hodinu hraje jednu z mnoha známých a slavných skladeb, ve večerních hodinách je hudba doplněna světelnými efekty.

V bohatém kulturním životě současných Mariánských Lázní dominuje činnost nejstaršího symfonického orchestru v českých zemích založeného roku 1821.

Město Bečov nad Teplou

Historické městečko (městská památková zóna) s hradem a zámkem na řece Teplé. V zámku je umístěn relikviář svatého Maura, po korunovačních klenotech je považován za druhou nejcennější movitou památku v Česku.

Chráněná krajinná oblast Slavkovský les

Hornaté území mezi ve tvaru trojúhelníku, v blízkosti jehož vrcholů leží lázeňská města Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Chráněná krajinná oblast byla vyhlášena v roce 1974 na území o rozloze asi 610 km² pro ochranu krajiny, geologických a botanických hodnot.

K nejcennějším částem patří Mnichovské hadce (se specifickými rostlinnými společenstvy na hornině hadec) a Kladské rašeliny (horská rašeliniště se stromovými a keřovými porosty s výskytem řady vzácných druhů rostlin a živočichů). Specifikem CHKO Slavkovský les jsou desítky vývěrů přírodních minerálních vod a neobydlená centrální část (dříve vojenský prostor).

Lázeňský trojúhelník na dosah ruky

Kulturní památky

V blízkém okolí je možno navštívit následující kulturní památky.